Vyzvané přednášky
Doc. Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D.
Působí jako docent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho výzkum se zaměřuje na vizuální kognici, vizualizaci dat, virtuální realitu, sledování očních pohybů (eye-tracking) a interakci člověka s počítačem. Dále se podílel na vývoji nástrojů pro experimentální výzkum práce s mapami a chování ve virtuálním prostředí. Kromě akademické činnosti se angažuje i v základním a aplikovaném výzkumu jako zodpovědný řešitel několika projektů.
Kartografická komunikace v době technologické změny a globalizace: perspektiva uživatele
Čtvrtek, 11. 9. 2025 | 08:30 – 9:00 | Místnost 50 (Aula), Pedagogická fakulta MU
Středobodem a konstantou kartografické komunikace byl, je a zůstává člověk – jedinec jako konečný příjemce prostorové informace. Nové a rozvíjející se technologie, jako je imerzivní virtuální realita (IVR) nebo rozšířená realita (AR), přinášejí nové možnosti a metody, jak prostorová data vizualizovat a sdílet. Zároveň však kladou důležité otázky: Které formy komunikace budou pro uživatele nejefektivnější? Které mu budou vyhovovat a umožní mu lépe porozumět světu kolem sebe? Současný globalizovaný svět zpřístupňuje podobné technologické nástroje různým skupinám uživatelů napříč kulturními, historickými a geografickými kontexty. To vyvolává další otázky: Budou jednotlivci z různých kulturních prostředí chápat sdělovaný obsah stejně? Nebo i přes technologickou globalizaci přetrvávají významné interkulturní rozdíly ve způsobu zpracování a interpretace kartografických děl?
V této souvislosti by měla být pozornost věnována otázce přizpůsobení metod a prostředků kartografické komunikace specifickým potřebám různorodých uživatelských skupin. Právě technologie, jako je VR, mohou nabídnout potřebnou flexibilitu a adaptabilitu pro personalizovanou kartografickou zkušenost.
RNDr. Stanislav Popelka, Ph.D.
Působí na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je vedoucím laboratoře eye-trackingu a jeho výzkum se zaměřuje na využití sledování pohybu očí v kartografii a geoinformatice. Věnuje se vývoji nástrojů pro analýzu eye-trackingových dat, jako je například ScanGraph, který umožňuje porovnávat zrakové trajektorie uživatelů při práci s mapami. Kromě akademické činnosti se podílí na aplikovaném výzkumu, kde se specializuje na expertní analýzu a metodologii eye-trackingových experimentů.
Pohled, který mění mapy – jak moderní technologie formují kartografii
Pátek, 12. 9. 2025 | 08:30 – 9:00 | Místnost 50 (Aula), Pedagogická fakulta MU
Současná kartografie prochází zásadní proměnou pod vlivem nových technologií, které umožňují hlubší porozumění tomu, jak lidé mapy vnímají, interpretují a používají. Klíčovou roli přitom hraje eye-tracking – technologie sledování pohybu očí, která odhaluje vizuální strategie čtenářů map, jejich preferovaná ohniska pozornosti i místa, kde dochází k informačnímu přetížení či neporozumění. Eye-tracking umožňuje "nahlédnout do hlavy" uživatele a získat data o tom, jak se vizuální informace z map skutečně zpracovávají.
Vedle sledování očí nabývají na významu i další metodické přístupy, například logování uživatelských akcí při práci s webovými mapami, které poskytuje vhled do interakčních vzorců chování. Pro hodnocení subjektivních pocitů a kognitivního zatížení čtenářů map je využívána metoda think-aloud, která zachycuje verbální komentáře uživatelů v reálném čase během práce s mapou.
Přednáška představí aktuální výzkumy a nástroje vyvinuté pro analýzu vizuálního chování a interakce, které umožňují lépe odhalit, jakým způsobem mapy skutečně fungují a jak je možné jejich podobu optimalizovat s ohledem na potřeby a schopnosti uživatelů.
Kartografie čelí dynamickému rozvoji – mapy se stále častěji objevují na mobilních zařízeních a v prostředích rozšířené a virtuální reality. Tento vývoj přináší nejen nové příležitosti, ale i řadu úskalí spojených s ovládáním, vnímáním a porozuměním mapám v různých kontextech a na různých platformách. S tím roste i potřeba vytvářet nové metody hodnocení map a optimalizace jejich designu tak, aby odpovídaly specifickým podmínkám užití. Významnou roli v tomto procesu sehrává také umělá inteligence, která umožňuje automatickou analýzu vizuálního chování a pomáhá odhalovat skryté vzorce ve způsobu práce s mapami.
Do budoucna se mapy promění v dynamické, adaptivní nástroje, schopné v reálném čase přizpůsobovat svůj obsah i způsob prezentace individuálním potřebám uživatelů – nejen na základě jejich interakcí, ale i pouhého pohledu.
Kdo? S kým? Kde?
Kromě vyzvaných přednášek Vás čeká mnoho dalších výstupů v různých sekcích. Všechny potřebné informace k programu konference naleznete kliknutím na tlačítko níže.